BitchOfSaints

z archy a minulého čtvrtka se melou celý víkend, aby v úterý večer po koncertu tří vlasatců a bubeníka zanechaly smutek a lehkou pachuť v duši, kterou rozháním středečním hovorem.
starosti se snažím nechat stranou, protože stejně nic nevyřeší a mně jen škodí.

zkoumám duši i tělo, zda se nejedná jen o další ovulační aférku. následky tomu nenasvědčují. a tak navzdory nádhernému počasí propadám melancholickým atakům a snažím si navrátit vnitřní klid, který jsem si sama rozvrátila. spoléhám na léty prověřenou sebeopravitelnost těla i duše a čas, který dává dar odstupu, když nadhled z vnitřku zmizel.

a abych v ničem nepřišla zkrátka, užívám si to naplno. koneckonců hudba úterního koncertu byla případná. dejte si ji taky.

jaro mi pokaždé voní po krvi.