BitchOfSaints

nad vlastním kalendářem, prací a …
srdcem.

tsunami vzduté splněním snů všech tří zainteresovaných se opět tváří stejně nevinně jako každá první, třetí, pátá vlna.

tělo pod vlivem viru mutuje do nové podoby a mysli dává klid prozkoumat fraktální strukturu času, který se v mém připadě vyznačuje značnou viskozitou a elastičností.

aby se mysl na toukách nevyčerpala, rozmazluju ji knihami
Praga mysteriosa
Ztracené dívky
a další lovím z anotací v labyrintu a a2.

v Levných knihách objevuji nové vydání Utajených dějin, jen pod jiným titulem a s doplněným třetím dílem:
Skrytá česká historie

neboť postel jest království nebeské a vejde se do ní vše, o čem lze snít.

z archy a minulého čtvrtka se melou celý víkend, aby v úterý večer po koncertu tří vlasatců a bubeníka zanechaly smutek a lehkou pachuť v duši, kterou rozháním středečním hovorem.
starosti se snažím nechat stranou, protože stejně nic nevyřeší a mně jen škodí.

zkoumám duši i tělo, zda se nejedná jen o další ovulační aférku. následky tomu nenasvědčují. a tak navzdory nádhernému počasí propadám melancholickým atakům a snažím si navrátit vnitřní klid, který jsem si sama rozvrátila. spoléhám na léty prověřenou sebeopravitelnost těla i duše a čas, který dává dar odstupu, když nadhled z vnitřku zmizel.

a abych v ničem nepřišla zkrátka, užívám si to naplno. koneckonců hudba úterního koncertu byla případná. dejte si ji taky.

jaro mi pokaždé voní po krvi.