BitchOfSaints

my hoovercraft is full of eels

tisknu si useful scottish phrases a ta, která u nás bude týden bydlet, to střehlbitě překládá jakože je ready mě vošukat, jo?

výlet na sever se začíná rýsovat.

nejvíc času trávíme na ostrově Oblaků, kde slunce vychází na severovýchodě a zapadá na severozápadě, noci jsou tmavošedé a barvy hmatatelné. východy i západy trvají dvě hodiny a stačí popojet pár mil, aby byly dvakrát tak delší. knihu čtu na pobřeží i v deset večer a orli jsou vidět každej den.

oči se mi opět plní větrem, mořem, nízkým nebem a kamenitými kopečky, které jak mákem jsou posypané ovcemi. protože ovce se nebouří, většina Skotů je v exilu nebo mrtvá a krajina podivně pustá podobně jako v Sudetech. přesný čísla neexistujou, nebyly soupisy a Angličanům to tenkrát ani nebylo příliš po chuti.

výsledkem jsou údolí se zarostlými terasovými poli, obrovská slatiniště a majestátní hory, které trpí směšné plůtky jen proto, že se ještě neprobudily.

musím se vrátit, slibuju sobě i C.

našla jsem druhý domov.
a dostala muže posvěceného nebesy.

nejdřív černá, teď i mouratá.

ze schodů, kam se vratkými kroky dostala po několika pádech, se na mě dívá přimhouřenýma očima. polehává po svých pelíšcích. počůrá mi klín. a v nemocničním oblečku s gázou na břiše vypadá …  strašně.

utěšuju je budoucí svobodou.
nevím ale, nakolik je tenhle slib útěchou na bolest.