Wednesday, July 30, 2008

stěhovaví ptáci

vracejí se ve vlnách.
jakoby se navzájem vycítili.
přílet prvního ohlašuje ostatní.
a každý po svém způsobu usedají na hřad a klevetí.

nechci, aby za mne platili, pokud si vyberu, že s nimi někam půjdu.
pro ten pocit, že jim něco dlužím. aby si mysleli, že si mne předplatili.
nejsem na prodej.
raději dávám. tak od sebe odháním.

Posted by BitchOfSaints at 16:15:42 | Permalink | Comments (5)

Monday, July 28, 2008

za půlrok plný koťátek

1 ibišek zlomený vejpůl, avšak přežil

1 převislá kytka, doufám ve znovuzrození

1 “ananasová kytka”, vypadá, že přežije

1 ožraný cykas, vypadá hrozně. ale žije.

nespočetně ožraných kytek (aneb všechny, který doma máme)

asi 2-3 rozbité květníky

1 rozbitá skleněná váza

1 rozbitý starožitný skleněný svícen

1 rozkousané handsfree

 

 

několikery nakousané tkaničky

kožené sofa něco víc odrápané

 

 

 

 

Posted by BitchOfSaints at 21:41:32 | Permalink | Comments (5)

Tuesday, July 15, 2008

projevený pud sebezáchovy

stačí dva dny o samotě a téměř kompletního nicnedělání, aby slupka dostala povážlivé trhliny. slupka, která je tvořena zvenčí, tlakem účtů a fyzický existence ve městě.

nutnost být v určitym stavu v určitym čase na určitym místě.

dva dny a jsem téměř nekontrolovatelná.
a sama sebe děsím.
zuby mi cvakají naprázdno. vpíjím sebe sama jak zrcadlo a co zůstává, je pro příště postradatelné.

proto je nutné být tam, kde je víc vln na hladině než ve vzduchu.
nemluvit. nedělat. nemyslet.

 

>>> flippin’ tha bird / salt peter
a bouřka

 

 

Posted by BitchOfSaints at 22:39:44 | Permalink | Comments (3)

ne-moc

po době dlouhý tak, že naposled si ani nepamatuju.

prudký atak chřipky mi zvedá teplotu a barvitost snů. that’s what you mean by brutality being kind?, je věta jednoho ze sedmi, se kterými se bavím u krbu, věta, která mě přenáší přes práh do vlastní ložnice, kde ležím v obrovské posteli z každé strany hlídaná kočkami. ta samá věta mě pak přenáší zpět, abych se opět plavně vyvlékla z jedněch rukou do druhých.

horečka ustupuje, sny zůstávají.
stávají se všemocným nástrojem, schopným měnit podobu i směr.

Posted by BitchOfSaints at 00:26:16 | Permalink | Comments (1) »

Friday, July 11, 2008

7/7-11/7

prší.
začínají nahoře v černách šortkách s jemným proužkem a končí v bílých koních bez paty. vypadají ještě delší, než ve skutečnosti jsou. velký výstřih tenkého šedého svetru sklouzává na stranu a odhaluje nahé rameno a kousek lehkého černého tílka. masivní černý dřevěný náhrdelník, kočičkové brýle. a tyrkysová taška.

——–

z mraků vykukuje slunce. sem tam prší.
hnědočervené triko s koťátkem v toasteru, goodbye kitty. obepnutá sukně v cihlové nad kolena, červené lakované střevíčky do špičky, na nízkém podpatku. rudé nehty na všech čtyřech. a tyrkysová taška.

——–

slunce se honí s mraky. fičí. občas prší.
dlouhé úzké kalhoty, s tak jemnými modrými proužky, že na dálku vypadají šedé. kouřově modré triko s výstřihem do V a přes ně černý kabátek, co už leccos zažil. zvednutý límec a rudě nalakované nehty. saténové balerínky se vzorkem fantaskních trav, lemované modrou kůží. černé brýle. a tyrkysová taška.

——–

ráno to vypadá, že celý den bude pršet. k večeru teplo.
nahé nohy ve vysokých kožených botách, jen kolena koukají a hned se zas schovají pod cihlovou sukni. hnědý svetr s lodičkovým výstřihem, dostatečně volný, aby byl pohodlný a dostatečně splývavý, aby ukázal, co ukázat má. tenké červené šňůrky dávají tušit tílko. kožená bunda a kovbojský klobouk. brýle, rudě nalakované nehty a tyrkysová taška.

——–

slunce a modrá obloha.
černé šortky a volné černé tílko, pod kterým vyzývavě prsy trčí do stran, zdůrazněné masivním čínským medailonem s motýlem. rudé botky, nehty rudé, tyrkysová taška. brýle a černý kabátek, co si už mnoho zažil, co jeden knoflík na rukávě má stříbrný, protože stejných černých se už nedostávalo.

——–

Posted by BitchOfSaints at 10:44:33 | Permalink | Comments (5)

Thursday, July 10, 2008

od desíti k pěti

a dneska už jenom čtyři.

Posted by BitchOfSaints at 15:28:11 | Permalink | Comments (2)

Wednesday, July 2, 2008

ne

máte chvilku čas? přispějete na…?
kroutím hlavou a její poslední slova už zanikají v hluku ulice.

přispějte …!
zkouší to další, tentokrát hrana s kasičkou výhružně pozvednutou.

a třetí volá jen zpovzdálí
voláte s…?

na 100 metrech se jak supi slítaj na ty, co čekaj na tramvaj, přestupujou z metra nebo vyhlížejí ty, kteří teprve přijdou. jsou nestydatí, aniž by si to uvědomovali.

jedině ten starej cikán před jeruzalémskou synagogou, co mi nabízel svatej obrázek, se spokojil s gesty. tomu jedinému neodsekávám.
kdyby žila babička, krista se zářícím srdcem bych jí koupila, ráda se na obrázky dívala.

Posted by BitchOfSaints at 14:20:23 | Permalink | Comments (4)